TAO-TE-ŤING
Kniha o TAO a Cestě ke Ctnosti

Čteme-li autorovo smutné povzdechnutí, zjistíme, že člověk, který za uplynulá tisíciletí velkolepě rozvinul techniku po duchovní stránce zcela ustrnul. Ani dnes nikdo nechce pochopit ! Počet „vědoucích“ je žalostně málo, stejně jako za doby Lao-c´.

Hledajících je poněkud více, ale i oni se mohou spočítat bezmála na prstech. Proč tomu tak je ?

Během staletí člověk stále více rozvíjel přední - rozumovou - část mozku. „Odnesla“ to zadní – citová - část mozku. Člověk postupně přestával umět naladit se na přírodní síly – víly, rusalky, elfy a další, a přestával rozumět pomocným informacím, přicházejících z jemnějších říší. Dnes tyto skutečné bytosti člověk zná pouze z legend a pohádek a domnívá se, že jde skutečně o báje. Tomuto trendu se časem podřídila i mozkovna, a tak hlava, původně poněkud protažená dozadu – protože přední i zadní části mozku byly původně stejně velké. Že to není jen pověst, nám ukazují obrázky z okolí egyptských faraonů, kde se vedle „normálních“ lidí vyskytují i bytosti s hlavou mírně protažené v předozadní ose. Vědci se oprávněně domnívají, že jde o pozůstatky Atlanťanů. Skutečnost, že se člověk již rodí s pozměněnou hlavou, tedy ve skutečnosti víceméně zdegenerovaný, je faktem, který je skutečným „dědičným hříchem“ mnohem většího významu, než jablko, druhdy pozřené Adamem...