TAO-TE-ŤING
Kniha o TAO a Cestě ke Ctnosti

Paní překladatelka Berta Krebsová se domnívá (jejíž překlad má nejbohatší komentáře a je z poetického hlediska jasně nejlepší z těch několika, které jsou mi k dispozici), že taoismus je jednoduchý, protože není zatížen dualismem ducha a hmoty, jako je tomu v původní řecké filozofii a potažmo v současném západním kulturním okruhu. To ovšem není pravda a ani to pravdou být nemůže. Filozofické pravdy totiž byly člověku sesílány – nebo chceme-li, tak darovány – takříkajíc „z vrchu,“ čili jde o informace získané prostřednictvím nevtělených bytostí – lhostejno, zda je budeme nazývat anděly, božími pomocníky apod. Důležité je ale vědět, že příslušné informace nebyly lidmi vymyšleny, protože člověk není schopen něco vytvořit z ničeho. Ani myšlenku. Pokud by tedy neobdržel „podkladový materiál,“ nemohl by filozof rozvíjet žádné filozofické myšlení. Tyto informace - můžeme jim říkat třeba „vnuknutí“ - nutně pocházejí z jednoho jediného zdroje a proto musí být stejné. Pouze jejich formulace se může lišit podle období, kdy jsou tyto informace „zasílány“ – a jejich interpretaci může člověk – podle své zralosti – různě měnit, a to i směrem k chybám a nesprávnostem.

Jestliže TAO je všechno a nic, původně bylo pouze nebytí. Z TAO = z tvůrčích Božích sil, což odpovídá křesťanskému Duchu Svatému, vzniklo bytí tvůrčím aktem Stvoření.

Katolická věrouka obsahuje jistou – na první pohled podivnou – reguli, když říká, že hříchy proti Bohu Otci a Bohu Synu mohou být odpuštěny, ale hříchy proti Duchu Svatému odpuštěny býti nemohou. Toto tvrzení – zdánlivě – postrádá logiku. Že by ve svaté trojici byl Duch Svatý víc, nežli Otec a Syn ? Jistěže ne. To pouze člověk (církev) poněkud zavádějícím způsobem pojmenoval Boží Vůli ! A co je Boží Vůle, resp.- jak se projevuje ? Inu jednoduše – Božími zákony, mezi které přitržené patří i přírodní zákony, které fungují ve hmotnosti. Jestliže někdo v opilosti nebo po nadrogování bezdůvodně vyskočí z 11. poschodí, dopadne na zem tak velkou rychlostí, že náraz mu způsobí zranění, neslučitelná se životem a dotyčný jedinec se zabije. To je myšleno hříchem proti Duchu Svatému, který prostě z povahy věci samé nemůže být odpuštěn. Bůh nebude kvůli jednomu pošetilci na chvíli rušit gravitaci. Jestliže ale někdo hřeší, např. rouháním, svou hloupostí atd. „pouze“ proti Bohu Otci a Bohu Synu – činu lituje a snaží se v rámci svých možností o nápravu - takový přestupek mu díky boží lásce a milosti může být odpuštěn.

Proto taoismus není „jednoduchý,“ jak se – při vší úctě k ní - domnívá Berta Krebsová a samozřejmě i v něm existuje problematika ducha a hmoty. Pouze se o této problematice hovoří jinými slovy a člověka, který se pohybuje jenom po povrchu věcí tato prostá skutečnost jaksi nenapadne.

Tento jednoduchý a krátký verš je vlastně starověkou definicí jsoucnosti, prostoru a času. Kdyby nebyl stvořen člověk, prostor a čas by samozřejmě neměl kým být vnímán. Proto lze TAO chápat jako Tvůrce, který stojí vedle svého díla a toto dílo jej neobsahuje. Proto také nejsou správné úvahy o přítomnosti boha v nás…