Jos. A. Zentrich: Když padalo Slunce ...

Lidskými dějinami se jako červená niť táhne očekávání konce světa. Nyní, v době proběhnuvšího milénia a očekávaného nástupu tzv. Vodnářského věku, který započne (pravděpodobně) v roce 2012, je toto očekávání ještě zesíleno, protože řada různých proroctví a vizí hovoří o tom, že se přiblížil tzv. Poslední Soud, který má tvořit vyúčtování nad pozemským lidstvem.

Jak už to při lidském očekávání bývá, ve skutečnosti je všechno poněkud jinak a mnozí jasnovidci promítají do svých vizí svá neukojená přání a myšlenky.

Pokud hledající zná Abd-ru-shinovu knihu „Ve světle Pravdy", brzy pozná, že pojetí II. dílu této féerie je postaveno právě na tomto díle. Zdůvodnění, proč právě na tomto díle, je prosté: ve světovém písemnictví do dnešních dnů neexistuje žádný jiný spis, který by s tak širokým záběrem a s tak dokonalou vzájemnou koherencí jednotlivých kapitol a uváděných faktů vysvětloval nejdůležitější otázky, které si každý hledající dříve nebo později položí.

Církve i hledající toužebně očekávají „druhý příchod Krista“ – zaslíbeného Syna Člověka – a mnozí soudí, že jím byl právě Abd-ru-shin. Jsem přesvědčen, že po prostudování tohoto spisku by měl hledající najít cestu i k základnímu dílu, na jehož znalosti tyto informace podávám - a pak si zřejmě bude moci odpovědět již sám. Ostatně, obrovská šíře přineseného vědění a naprosto precizní a dokonalý výklad té části světového dění, kterou můžeme prožívat, napovídá jednoznačně, že ANO. Na straně druhé je třeba objektivně vidět i stará biblická zaslíbení, která určitým způsobem Syna člověka přibližují a snad i definují - a tady lze pouze konstatovat, že tento náhled se s působením Abd-ru-shinovým příliš nekryje. Z toho ovšem vyplývá, že při odpovědi na nahoře položenou otázku se nebudeme moci spolehnout pouze na rozum, ale budeme muset k odpovědi přizvat i cítění naší duše.

Musíme se ale smířit i s tím, že úplnou Pravdu nemůže člověk obsáhnout nikdy, protože úplná a konečná Pravda je obsažena pouze v Božím bytí. Střípečky Pravdy už známe a další fakta se nejspíše dozvíme až u nebeských a někteří liknavci dokonce u pekelných bran.

Žel, vyznavači Abd-ru-shinova písemného díla, kteří sami sobě říkají „čtenáři" - jsou až příliš často zcela nekritičtí, a jakýkoli poukaz na některé rozpory v přinesených informacích pokládají za hrubou herezi; chovají se tedy naprosto stejně, jako se v dějinách lidstva vždy chovali církevní představitelé, trvající na tom, že jen oni mají pravdu s velkým P, že jen na ně svítí Slunce Boží milosti. Mnozí „čtenáři" zbožštili postavu Abd-ru-shina a povětšinou se cítí nadřazení nad příslušníky šedého davu, do kterého umísťují všechny ty, kteří Abd-ru-shinovo dílo neznají nebo s ním bezvýhradně nesouhlasí. Skutečný vnitřní smysl přinesených informací jim tím uniká. Je osobní tragédií těchto lidí, že zaměnili prostředek k dosažení cíle za samotný cíl a proto jsou přesvědčeni, že spasení mohou dojít právě jen oni „čtenáři", a ovšem i z nich jen ti, kteří mají vždy a ve všem jasno a nikdy o ničem a nepochybují. Právě tito lidé svým působením zapříčinili zmatení pojmů části Abd-ru-shinem přinesených křišťálově jasných informací a konec konců i vzájemnou roztržku mezi sebou.

A největší zmatení nastalo právě kolem určitých Abd-ru-shinových apokalyptických předpovědí nebo snad vizí, ve kterých autor častěji hovořil o nutnosti očisty, o Soudu nad lidstvem apod. Tato část jeho díla byla a je vesměs chápána špatně - totiž doslovně je vsazována do dnešní doby; přitom i jen prostředně pozorný student Abd-ru-shinova díla si nemůže nepovšimnout, že v těchto otázkách jindy precizní soukolí Abd-ru-shinových faktů a argumentů značně skřípe a zuby občas přeskakují. Uvědomění si, proč tomu tak je, vyžaduje ovšem vyvinutí značného poznávacího úsilí - a většina hledajících se - žel - spokojila s tím, že když to říká Abd-ru-shin, musí to být pravda. Takto uvažující lidé klidně zahazují perly, které jim Abd-ru-shin daroval např. svým sdělením, abychom ničemu slepě nevěřili, ale vše řečené podrobili ostrému zkoumání. Tak vznikají mezi lidmi zcela fantaskní, až chorobné konstrukce, které mohou svým tvůrcům a vyznavačům možná přinést i nebezpečí, před kterým Abd-ru-shin výslovně varoval - že se totiž při nesprávném směru cesty lehce může přihodit, že ti, kteří si myslí, že jdou první, přijdou až jako poslední - a není vyloučeno, že už nestihnou „uzavírací hodinu závodu".

Pokusím se nyní vysvětlit, proč došlo a dochází k mylné interpretaci Abd-ru-shinem přinesených informací, alespoň tedy těch, které se týkají soudu nad lidstvem:

Kdo si dá tu práci, že zkoumá skutečně nezaujatě Vesmír a dění v něm, jakož i přírodní = Boží zákony a zákonitosti, dříve či později dojde k poznání, že Vesmír je přísně logický a nedějí se v něm žádné nahodilosti. Také Boží velikost si nemůžeme naivně představovat tak, že Bůh může všechno. Nebo jinak: zřejmě může všechno, ale nechce všechno. Zcela jistě a určitě nechce porušovat své vlastní zákony, třeba jenom proto, aby tak dokázal hloupým pozemšťanům svoji všemohoucnost. Boží zákony jsou jasné a zřetelné a platí bez jediné výjimky pro všechny a pro všechno, od stvoření do konce Světa. (Rozuměj: Vesmíru.) Ten ale nikdy nenastane, protože do vývojových zákonů je ve Vesmíru zabudováno samoobnovování, takže zatímco jedna část se již vyžila a spěje k zániku, ve druhé části vývoj vrcholí a další část teprve svůj vývoj začíná.

Neměnnost a logičnost v Božích zákonech nás opravňuje k vyslovení předpokladu, který hraničí s jistotou, že v dohledné době žádný konec světa, rozuměj zeměkoule jako takové, nenastane - prostě proto, že nastat nemůže. Boží služebníci doslova piplali pro lidstvo matičku zemi po miliony let a Bůh tuto krásu nezničí proto, že lidstvo „nejede podle jeho příkazu", nebo spíše podle toho, co si někteří lidé myslí, že je Božím plánem, příkazem a přáním. Nemělo by žádné logiky dění, které by zničilo Zemi i s lidstvem, prostě proto, že Bůh je dobrý, jeho láska je bezpodmínečná - tedy, rozumějme dobře - bez podmínek!!! A pozemské lidstvo je relativně mladé. Bráno z kosmického hlediska, jsme na vývojové pouti ještě nedošli ani do první třídy obecné školy - vždyť Země se vyvíjí již asi 5 miliard let a lidstvo od neandrtálce teprve nějakých 100, možná 150.000 let.

Zdánlivé disproporce mezi Abd-ru-shinem přinesenými informacemi a sirou skutečností „čtenáři" obvykle vysvětlují oblíbeným sloganem o „zklamání lidstva". Informace o zklamání lidstva sice slýcháme relativně často i za jiných okolností, ale ve skutečnosti jde spíše o zpomalení zřejmé rychlosti vývoje, než o absolutní zklamání. Ačkoliv někdy zoufáme nad televizními zprávami, ukazující nám masakry někde v Africe, či těžký smog v pražských ulicích - nic z toho nás neopravňuje ke konstatování, že se lidstvo nevyvíjí. Z temného středověku je to do dnešních dnů nějakých 500 let, což je z kosmického hlediska vysloveně okamžik. A podívejme se na skok, který lidstvo za tuto krátkou chvíli učinilo. Nehovořím zde o technice - protože se často mluví o tom, že právě rozvoj techniky předběhl vývoj morálky, což je dost možná pravda - ale o celkovém postavení člověka ve společnosti. Myslím, že dnes by ani největší surovci a zločinci nebyli schopni lít třeba válečným zajatcům do úst roztavený cín - což se ve středověku dělo dosti „normálně" - a dokonce byla na tento úkon stanovena sazba, kterou kat obdržel; dlužno podotknouti, že již tenkrát to patřilo k nejtvrdším opatřením proti zločincům a kat za provedení dostal zvláštní příplatek za těžkou práci.

Takže, přátelé jehovisté a jiní fanatici, konec světa čekáte marně a raději už dopředu nevyhlašujte žádné jeho termíny, poněvadž se opět nedočkáte.

Ovšem - trochu něco jiného je Soud nad lidstvem, o kterém hovoří proroci a vizionáři spíše v posledním čase.

Zřejmě nejpřesněji podané vize pocházejí právě od Oskara Ernsta Bernhardta, vystupujícího pod pseudonymem Abd-ru-shin, čili Služebník světla, který je vyslovil těsně před druhou světovou válkou. Abd-ru-shin vyslovil řadu tezí, jejichž pochopení vyžaduje opravdu celého člověka. Kdo jeho spisy čte pouze povrchně - a takových „čtenářů" je řada, až většina - nachází jenom zajímavý literární útvar, obsahující mj. řadu předpovědí, které se za 70 let od Abd-ru-shinovy smrti nevyplnily, z čehož někteří usuzují, že jeho vize a proroctví není třeba brát zas až tak moc vážně, a jiní se naopak uchylují k tvrzení, že k odkladu velkého světového dění došlo pro „zklamání lidstva".

Toto nepochopení je dáno řadou okolností a především tím, že většina „čtenářů" v prvotním posvátném nadšení nad duchovní nádherou tohoto díla, odložila svůj selský rozum v šatně.

Abd-ru-shin totiž ve svém díle poukazuje - mimo jiné - na skutečnost, že v soustavě „člověk" je prvotní duch se svou vazbou na cit a cítění. Rozum má hrát pouze výkonnou roli, mimo jiné i proto, že se váže k pomíjivému pozemskému tělu a proto může hrát jen druhotnou úlohu.

Ani na vteřinu nepochybuji, že jde o vskutku naprosto správný výklad, jenže mnozí „čtenáři" se ve své pýše a ješitnosti domnívají, že stačí o cítění mluvit, dle možnosti co nejšroubovaněji (snad ve snaze napodobit vznešené vyjadřování Abd-ru-shina), navzájem si přizvukovat, případně obdivovat „jasnozřivce" barvitě líčící děje, které běžný člověk nevnímá a tudíž si je nemůže nijak ověřit. Výsledkem potom je, že každý „vyciťuje" něco jiného, přičemž téměř každý si ale myslí, že právě on „vyciťuje nejlépe" a je tedy tím pravým „mistrem světa", Bohu nejmilejším - a „přirozeně" se „cítí" povolán být poradcem těm ostatním, více či méně bloudícím. Z toho pak vyplývá spletení mnoha Abd-ru-shinových informací dohromady a vznik myšlenkové fantasmagorie, která vlastně znesvěcuje Abd-ru-shinovo poslání.

Ab-ru-shin hovoří o Posledním Soudu, o Velké kometě, která sem přijde „udělat pořádek" a o Tisícileté říši míru a pokoje, která bude následovat, a ve které ovšem všechno, ale opravdu všechno, musí být nové. Lidé o tom mluví a mluví a voda teče. Je až dojemné poslouchat tu změť názorů - a přitom - k úplnému pochopení Abd-ru-shinem přinesených informací opravdu většinou postačí jen - vyzvednout si selský rozum zase ze šatny, protože v tomto konkrétním případě nám jenom cit nevystačí.

Tak předně - Poslední Soud. Ačkoliv Abd-ru-shin hovoří zcela jasně a jednoznačně, že jde o dění, které v přezrálosti postihne všechna světová tělesa, mnohý dobrák si myslí že jde o dění, které je pro Zemi za dveřmi. Přitom jen z triviálních znalostí astronomie musí být každému jasné, že toto - opravdu konečné dění - nastane pro Zemi až za miliony let.

Dále: Velká kometa. Přílet velké komety, o které Abd-ru-shin říká, že už letí, je přirozeně nesmysl. Abd-ru-shin byl však duchovní veličinou a ne astronomem, proto mu musíme prominout, že se z hlediska astronomie nevyjadřoval přesně - ač měl zřejmě naprostou pravdu!!! Komety vznikají v naší sluneční soustavě a jejich velikosti jsou limitovány. Tak veliká kometa, která by ohrozila Zemi jako světové těleso jenom svým průletem okolo - k nám prostě dorazit nemůže. Fyzicky do nás může narazit malá planetka, s velkými následky - ovšem to by vyhynulo celé lidstvo a to není v Božím záměru. Aby přiletěla z kosmu nějaká hvězda jen tak - to je gravitačně zcela nemožné, protože sluneční soustava by přiblížení takového tělesa prostě nemohla tolerovat a tak, či onak by zanikla - nehledě k tomu, že přibližování nějaké hvězdy by bylo známo na desetiletí dopředu. Existuje tedy vůbec mechanismus, který by mohl dát Abd-ru-shinovi za pravdu a přitom odpovídat i přírodním = Božím zákonům, tedy těm, které ostatně nejlépe vyložil právě Abd-ru-shin?

Ano - existuje, jenže většina lidí o něm nemá potuchy. Ve Vesmíru se čas od času některá hvězda naštve a vybouchne - mezi astronomy se tomu říká, že vzplála „nova" (u nás taky vzplála Nova a jaký to má zhoubný vliv na celou naši populaci!!!) Taková „nova" pozře celou svou planetární soustavu raz dva a je „vymalováno!" Jenže - astronomové dnes bezpečně vědí, že „nova" z vesmíru nás nijak neohrozí a Slunce se „novou" nestane jednoduše proto, že je jinak naprogramováno a my to prostě o něm víme. (A „Novu" z televizních obrazovek snad přežijeme.)

Ale existuje ještě i jiný mechanismus - a tím je „supernova". To se některá hvězda naštve už moc a moc a náhle, během pozemsky krátké doby se doslova vyzáří. Vydá přitom tolik energie, jako třeba milion sluncí. Z historie známe „supernov" několik - leč naštěstí jsou všechny tak daleko, že nás nijak neovlivňují ani neohrožují. Světlo od nich k nám letí tisíce a miliony let. Jestliže by však taková supernova vzplála v „blízkém vesmíru", tj. - dejme tomu - ve vzdálenosti „pouhých" 1-2 tisíce světelných let (světelný rok je vzdálenost, kterou světlo urazí rychlostí 300.000 km/sec za rok!!! - v tomto měřítku je Měsíc vzdálen 1,25 světelné vteřiny, Slunce 8 světelných minut a nejbližší hvězda Proxima Centauri 4,5 světelných let) - její záření by mohlo být tak silné, že bychom ji na obloze mohli vidět třeba i jako druhé Slunce. Vliv tohoto záření na pozemské dění a život by byl obrovský - a co je nejzajímavější, lze mít za prokázané, že na hutnější tělesa bude vliv záření větší, než na tělesa méně hutná, neboť molekuly v hutnějších tělesech jsou blíže k sobě a budou tedy klást procházejícímu záření větší odpor! Dalo by se obrazně říci, že hutný kámen bude více ovlivněn, než jemná pavučina. Velké rozdíly budou patrné zejména na ozářených lidech. Lidé „hutní" - tedy více k hmotě tíhnoucí, budou mít k záření větší afinitu, prostě „vezmou" si ho více a budou jím více ovlivněni než éteričtější lidé duchovnějšího zaměření. Tak bude - bez jakéhokoli kádrování - zajištěna naprostá spravedlnost. Hutní, tvrdí, těžší, hříšnější - to všechno jsou synonyma - budou zářením více trpět, než jemnější, duchovnější, čistší. Jedním z prvních zasažených atributů bude plodnost. Zatím co hmotaři budou totálně sterilizováni, duchovnější lidé si zachovají zbytky plodnosti. Lidé budou nemocní, budou ve zvýšené míře umírat - a bude málo, strašně málo plodných žen a tím i matek. Podle neomylného zákona přitažlivosti stejnorodého budou ze záhrobí přitahováni pouze stejnorodí lidští duchové. Protože rodit budou jen duchovnější ženy, budou přicházet jen duchovněji zaměřené děti. Hitleříčci, Stalínci, Bushíci ale i obyčejní líní Nováčci - ti všichni budou ve frontě na inkarnaci čekat marně. Během 1-2 generací se tak lidstvo úplně obmění, všechno bude nové - a teprve potom může začít skutečná výstavba Abd-ru-shinem zaslíbené Tisícileté říše, kterou potrhlý Jan Diettrich Dvorský se svou sektou hledali v Itálii a o které se někteří „čtenáři" Abd-ru-shinova Poselství domnívají, že „už je tady" - což je pro ně ovšem vyznamenáním a poukázkou do Ráje.

Teď je ovšem otázkou, zda tento děj skutečně nastane a kdy. Pravděpodobnost, že nastane je veliká, protože už více zřeců toto dění vidělo - všichni však, včetně Abd-ru-shina se domnívali, že vidí blížit se zářící fyzické těleso a neuvědomili si, že stejně tak dobře mohou vidět blížící se záření tělesa, fyzicky jsoucího biliony kilometrů daleko. Abd-ru-shin prohlásil, že hvězda soudu již letí - což lze chápat, že děj už nastal - supernova již explodovala - ale její záření k nám dosud nedorazilo. Prostý, fyzikálně zdůvodnitelný děj. Abd-ru-shin také řekl, že děj, pro který použil výraz „Soud" (a lidé z toho udělali nesprávně Poslední Soud) - by přišel tak jako tak. Ano, s největší pravděpodobností je tomu opravdu tak - tento děj naplánoval Tvůrce jako pojistku, aby člověk nemohl zhatit jeho plány. Pokud by lidstvo bylo duchovně na vyšší úrovni, záření supernovy by je mohutně posílilo. V případě nižší úrovně, než jaké jsme dosáhli, by nás zničilo. Za stávající situace nás „pouze" pročistí a přinese každému co jeho jest. Tento mechanismus také může přesně a podle fyzikálních zákonů uskutečnit děj zdánlivě nesmyslný, kdy - jak praví Kniha knih: „dva budou na poli, jeden bude vzat a druhý ponechán; dvě půjdou pro vodu, jedna bude vzata a druhá ponechána".

Opticky záření ještě nevidíme, ale citlivější lidé již vnímají jeho sílící vliv. Tito lidé i bez předpovědí vizionářů vědí, že lidstvo je na rozcestí. Planetu již není možno déle mordovat a masakrovat, konzum, výroba zbytečností a vytváření hor odpadů - nemohou do nekonečna stále růst. Moudřejší ekologové a národohospodáři bijí na poplach už řadu let, ale zatím je nikdo moc vážně neposlouchá a nejméně vážně je berou mocní, kteří řídí tento svět a jeho národy.

Ekologickou, sociální, energetickou a přírodní krizi předpovídají vědci - pokud lidstvo nějak zásadně nezmění své myšlenkové paradigma a tím i svůj životní styl – nejpozději někam k roku 2050. My víme, že kolem roku 2012 nastane na Zemi dlouho a toužebně očekávaný vliv znamení Vodnáře, jehož první paprsky již pociťujeme. Naděje na globální přeměnu lidského smýšlení jako celku je pramalá, takže vnímavějším lidským duchům zbývá jen vroucná modlitba, aby se nám dostalo síly duchovně se obrodit co nejvíce, aby nás přicházející dění zastihlo co nejlépe připravené!

Dá se tedy uzavřít: chléb se bude lámat - pravděpodobně a přibližně - v první polovině XXI. století. Času máme už jen minimálně, protože ti mladší z nás se ještě tohoto dění mohou dožít zde na Zemi. Bude to biblický Armageddon, kdy nastane pláč a skřípění zubů a živí budou záviděti mrtvým. Ovšem zbytečně, protože dění bude přirozeně probíhat i "na druhém břehu", tedy v záhrobí, protože to se stále ještě řadí ke hmotným oblastem.

Času je málo a voda stále stoupá! Budeme vůbec schopni udělat něco pro svou záchranu!?

V císařsko-královském sněmovním městě
Kroměříži, o Velké Noci a.d. MMVIII
Josef A. Zentrich