Nebeský kalendář
On-line výpočty
Něco ke čtení
Můj další web
Drobnosti
Najdete nás i na Facebooku
Mějte se krásně

Jos. A. Zentrich: Když padalo Slunce ...

féerie a poučení z nedaleké budoucnosti
(V Kroměříži, Anno Domini MMVIII)
[<<< Předchozí kapitola] [Obsah] [Následující kapitola >>>]

Utrpení

Život je třeba chápat jako „učební obor". Blaze tomu, kdo to pochopil a chce se učit dobrovolně, protože takový člověk má velkou naději, že se vyhne utrpení.

Pokud se totiž člověk nechce učit dobrovolně a učební plán neplní, životním situacím se vyhýbá nebo je všelijak obchází - musí „příroda" použít donucovací prostředky. Na člověka se začnou doslova valit situace, kterým nelze uniknout, a které tedy musí prožít. Protože takové situace dotyčný chápe jako nepříjemné, vnímá taková prožití jako menší či větší utrpení.

Ale pozor: „osudu" nezáleží na cestě, ale na konečném výsledku. Důležité tedy je, aby člověk dosáhl svého učebního cíle a ne to, kolik utrpení si přitom naloží na svá bedra.

Rány osudu se proto vyskytují pouze tam a pouze tehdy, kde a kdy se člověk odmítá učit dobrovolně - a pokouší se kličkovat nebo lenivě spí.

Všichni hledáme štěstí. Když máme hlad, soudíme, že největším štěstím je dosyta se najíst. Když se tak stane, začneme toužit po novém bytě. Pak po domku. Pak po autě. Pak po laskavých vztazích. Pak po slávě a uznání. Pak po politické kariéře. Nakonec dosáhneme všeho, ale - žel - jsme nemocni. Až se uzdravíme, zjišťujeme, že ke štěstí nám chybí ještě cesta kolem světa. Tak těkáme, až nás - naštěstí - alespoň na čas, vysvobodí smrt.

Kde se vloudila chybička? Vznikla z mylného názoru, že štěstí je závislé na vnějších věcech a okolnostech.

Štěstí je však stavem duše, a proto jej nelze honit. Vyrůstá tam, kde člověk žije v harmonii s Božími zákony, kde si je vědom svého úkolu, kde se mu dostalo milosti poznání, že smí sloužit.

Utrpení je opačným pólem štěstí. Bráno hereticky - póly splývají v jednotu - pak je to vlastně totéž. Utrpení se postará „naštěstí pro člověka", aby natrvalo nezabloudil na správné cestě. Utrpení je zodpovědné za to, aby se člověk nikdy nevzdal hledání, a aby se konečně probudil. Utrpení je nepřítelem stagnace, zárukou postupu vpřed. Utrpení je zacházkou, ale přesto je cestou...


[<<< Předchozí kapitola] [Obsah] [Následující kapitola >>>]