Nebeský kalendář
On-line výpočty
Něco ke čtení
Můj další web
Drobnosti
Najdete nás i na Facebooku
Mějte se krásně

Jos. A. Zentrich: Když padalo Slunce ...

féerie a poučení z nedaleké budoucnosti
(V Kroměříži, Anno Domini MMVIII)
[<<< Předchozí kapitola] [Obsah] [Následující kapitola >>>]

Přítomnost

Až staneme před zahalenou tváří Soudce, zahřmí nám vstříc otázka: „...Jaký jsi, člověče...???"

Nikoho nebude zajímat, jací jsme byli dříve nebo jakými bychom chtěli být! Ale i mnozí z těch, kteří slyšet chtěli, neobstojí před nahoře položenou otázkou. Nestačí totiž, že se léta snažili. Není to nic platné, pokud člověk třeba jenom na hodinku poleví - a právě v této hodině zazní volání Soudu. A to přijde znenadání!

Komu bylo více dáno, po tom bude i více požadováno! Nejvyšší pohyblivost ducha i těla je vždy neúprosným zákonitým předpokladem vývoje k vzestupu a ke službě Světlu. Síla bude proudit! Vyzdvihne nás vysoko nebo nás neúprosně stlačí dolů, posílí nás nebo rozdrtí - přesně podle stavu našeho vlastního nitra „in articulo iudicii“ - v okamžiku Soudu.

Síla Světla nezná střední cesty. Zůstat nečinným nebo líně vyčkávat v dobrém chtění má stejný konečný výsledek, jako nesprávné konání - tedy pád!

Každý z nás máme svou dobu soudu předem stanovenu. Nestane se to tedy pro všechny lidi v tutéž chvíli. Výsledek bude přesně podle toho, jací budeme v čase, ve kterém soud bude přítomností - přesně podle skutečností. Nikoliv tedy podle toho, jací se domníváme býti.

Pro každého z nás, kdo žijeme dnes na této Zemi, je jeho cesta stanovena tak, že bude (resp. je) podrobován určitým zářením, přesně tak, jak je to v jeho (odborně připraveném) horoskopu. Jeho horoskop přirozeně není dán libovolně, nýbrž je určen výslednicí celého jeho života, ve všech jeho oblastech, tedy - by se dalo říci - je výslednicí mnoha životů zde na Zemi - i mimo Zemi, v jemnějších sférách, kterým ne zcela správně říkáme záhrobí. Záření, která prožíváme nebo ještě prožijeme, nám vytvářejí podmínky pro poslední přípravu k Soudu - neboť jeho čas dozrál. Někteří z nás, zvláště osoby mladší, žijeme poslední vtělení před Soudem.

Shůry přicházející tlak Světla vybavuje a zesiluje všechny účinky - to je nové dění, které tu dříve nebývalo! Tento tlak představuje zcela zvláštní zkoušku. Všechno, co se pod jeho vlivem probudí k životu - a bude to vše, co od nás zcela dokonale ještě neodpadlo - bude enormně posíleno, ať je to dobré, či zlé.

Děje se tak proto, aby takto posílené vlastnosti se viditelně projevily - neb dosud dřímaly a nebyly zjevné, takže leckterý gauner mohl požívati pověsti dobrého člověka, protože uměl v sobě to zlé skrývat. Nyní se to již dařiti nebude! Zesíleným vyjádřením všech vlastností dojde k jejich dřívějšímu vyžití, takže budou moci odpadnout - a to je principem očisty. Zlo tak zničí postupně samo sebe.

Přitom Světlo samo neútočí. Pouze JE a stojí. Paprsky očisty v každém jednotlivci vypálí všechno, co není zakotveno ve Světle. Je přirozené, že toho jedince, který toho má na vypalování málo - paprsky povznesou a toho, kdo toho má na vypalování hodně, spálí, protože nikdo nebude schopen vydržet žár, který přesáhne určitou mez. A tou mezí je právě hranice, která bezpečně určí, kdo patří nahoru - k věčnému životu, a kdo musí dolů, do rozkladu.

Nesmíme si ovšem myslit - když jsme např. trochu lakomí - že paprsky Světla samy tuto lakotu vypálí, a my budeme čistí jako lilie a nyní již mocně štědří. Nikoliv - paprsky jenom naši lakotu zviditelní, ale my sami se musíme rozhodnout, zda se své milé lakoty zřekneme anebo nikoli!!!

Prvním krokem jest - že při každém porušení harmonie, při každých konfliktech a nepříjemnostech, které umí přinést denní život, přestaneme hledat chyby u našich bližních, ale budeme je napříště hledat a nalézat jen u sebe! To nám umožní tyto chyby ještě prožitím odstranit!

Syn Boží kdysi varovně volal - Odpouštějte svým bližním! - Co to ale ve skutečnosti znamená? Že nebudeme dbát jejich chyb, že nebudeme hledat jejich chyby, ale budeme se starat výhradně o sebe! Zkoumejme nejdříve dokonale sami sebe - a potom možná porozumíme svým bližním. A v porozumění je pravé odpuštění!!!

Varování, abychom napříště hledali chyby jen a jen u sebe - je poslední možnou pomocí a oporou, kterou nám může Světlo nabídnout.

Pamatujme přitom, že se vůbec nemáme ohlížet na druhého, jak on žije, co on prožívá. Je jasné, že sklízí to, co zasel - stejně jako je jasné, že i my také sklízíme přesně to, co jsme zaseli.

Není však lhostejné - co dále zaséváme!!! Pamatujme, že nikdo není tak čistý, aby nemusel bojovat - a to především sám se sebou.


[<<< Předchozí kapitola] [Obsah] [Následující kapitola >>>]