Jos. A. Zentrich: Když padalo Slunce ...

Rozum poskytuje ohraničené, omezené informace, protože jím lze pochopit pouze pozemskou část celkového bytí, která je velmi úzká. Lidé, kteří „vsadili na zdravý rozum" tedy nepřímo, ale zato zcela jasně hlásají, že dobrovolně omezili svou chápavost. A kdo je omezený, ten je co ? Ten je blb, ať se to komu líbí, či nelíbí…

Pravé poznání přichází většinou prostřednictvím intuice, případně pomocí vážného zkoumání údajů a skutečností, přinesených omilostněnými a k tomu uzpůsobenými jedinci. A vážné zkoumání lze provést jedině tehdy, jestliže na první místo postavíme cit a rozumu vymezíme teprve místo druhé, pomocné.

Rozumáři nejsou schopni věcných námitek, nejsou schopni informace o Bohu vážně zkoumat, docela jednoduše proto, že rozum je natolik omezený, že Božství nemůže vůbec pochopit. Protože nemohou napadat Pravdu jako takovou, napadají toho, kdo příslušnou informaci přináší. Vyhledávají jeho hříchy skutečné i domnělé, a poukazem na jeho nedokonalost (např. nedostatečné vzdělání) „vítězně" vytyčují nepravdivost podávané informace.

Při zkoumání o pravdivosti určité informace je třeba postavit věc proti věci a osobu informátora zcela ponechat stranou!

Každý vnitřně svobodný člověk hodnotí informaci podle toho, co mu tato informace přináší – a ne podle toho, kdo ji přináší. Zlato je zlatem v rukou krále i v rukou žebráka…