Jos. A. Zentrich: Když padalo Slunce ...

Fundamentalismem rozumíme přístup aplikovaný některými jednotlivci, ale zvláště skupinami v různých náboženských systémech. Fundamentalisté se vyznačují nekritickým přístupem k pramenům (Bible, Korán, Talmud, Tóra, Védy, Upanišády) a k oficielní interpretaci dané nauky - a dále nesnášenlivostí k jiným náboženským vyznáním a vůči civilnímu světu. V současnosti vystupuje do popředí zejména fundamentalismus islámský, který se v řadě arabských států snaží o prosazení islámu nejen jako státního náboženství, ale i jako vedoucí ideologie, založené na konzervativním islámském právu - přičemž se neštítí používat i nejkrvavějšího teroru.

V českých podmínkách vystupovala fundamentalisticky např. skupina fanatiků v sektě Jana Dittricha - Dvorského. Toto individuum se prohlásilo za Syna Člověka a nechávalo se titulovat - panem Parsivalem. Hlásí se ke knize Abd-ru-shinově VE SVĚTLE PRAVDY, kterou údajně JDD autorovi diktoval z vyšších sfér a nyní přichází, aby dané poselství naplnil. JDD je též autorem zmatečné knihy SYN ČLOVĚKA, charakteristické svými jedovatě fialovými deskami. O tomto pamfletu JDD hovoří jako o nejdůležitější knize tisíciletí a laskavého čtenáře potěšil ještě svými Dodatky. Kniha je konglomerátem okamžitých nápadů a úvah, které JDD průběžně napadaly, např. při civění na televizi apod. Jazyk této slátaniny připomíná slovní zásobu abonentů hospodských záchodků IV. cenové skupiny. JDD získal několik desítek příznivců, kteří jej slepě poslouchali - a především mu odevzdali veškeré svoje peníze na hotovosti i své úspory. Za čas poté JDD seznal, že dotyční ještě nedozráli na to, aby mohli prožívat přítomnost s ním a poslal je dozrávat „do nížin" - to jest ožebračené lidi jednoduše vyhodil. Sám pak chtěl vybudovat legendární tisíciletou říši, někde v italských Dolomitech. Když utratil veškeré peníze svých „oveček", své učení odvolal s tím, že „otec nahoře" mu sešle instrukce, jak dále postupovat a hodlá vydat novou knihu.

Jeho učení spočívalo v tom, že lidé si mají nejprve přečíst dílo Abd-ru-shinovo, které on - JDD nadiktoval a mají se jím řídit a dále se mají řídit jeho fialovou veleknihou (nyní již odvolanou) „Syn Člověka", která spis Abd-ru-shinův údajně doplňuje. Uctívat však lidé mají Boha otce, Ducha svatého a jeho dva syny - Ježíše a JDD. JDD to bude, kdo vpluje s hrstkou vybraných do Tisícileté říše klidu, míru a pokoje, ostatní budou zavrženi. Chyba lidstva - dle JDD - spočívá především v tom, že všichni lidé jsou tzv. převrácenci, a to již po staletí. I dříve se někdy při reinkarnaci stalo, že mužský duch se vtělil do ženského těla a naopak - nyní lidstvo kleslo tak hluboko, že se tak děje pravidelně a bez výjimky. Jedinými výjimkami jest pouze JDD, jeho družka Lucy Dvorská (dcera známé herečky), která pro tento případ dostala hrdý titul tzv. Labutí panny a jejich čtyři dítka -všechno děvčata, která JDD neposílá a ani nehodlá posílat do školy, ve které se děti údajně učí nemravně myslet a navíc v budoucnosti nebude vzdělání nutné. V současnosti (2008) se JDD pilně již 10 let skrývá před policií, jakož i před podvedenými a okradenými členy. Protože se prohlašuje za vyznavače Abd-ru-shinova učení, neznalí lidé směšují jeho činnost s kultivovanou činností skutečného Hnutí Grálu , čímž ovšem velmi škodí jak Hnutí, tak vlastně i celému lidstvu, protože jeho bludné učení je silně zavádějící a nese všechny znaky zvrhlého sektářství ...

S fundamentalismem úzce souvisí fanatismus. Ten lze definovat např. jako horlivou a účinnou formu agrese, která je nositelem (např. fanatikem pro pravdu) převážně positivně motivovaná, ideologicky odůvodněná a přesto - alespoň z pozadí, řízená nenávistí a závistí (podle F. Dorsche - 1976). S jinou definicí přichází Günther Holle v r. 1995: Fanatismus je osobnostní strukturou spoluurčené, na omezené obsahy a hodnoty vztažené osobní přesvědčení s vysokým stupněm identifikace, které je udržováno nebo sledováno se značnou intensitou, stálostí a důsledností. Trvá neschopnost dialogu a kompromisu s jinými systémy a lidmi, se kterými fanatik bojuje jako s vnějším nepřítelem, s nasazením všech prostředků, které mu dovoluje nasadit jeho vlastní svědomí.

Fanatiky dělíme na esenciální, čili prvotní, kteří představují takové typy osobností, které mají už k fanatismu sklon. Tito lidé se jaksi samočinně stávají fanatiky čehokoli, čemu právě věří - a na fanatiky indukované, lidi jinak normální, kteří se k nějaké myšlence, víře, hnutí, či politickému směru nechávají strhnout. V jiných oblastech života však indukovaní fanatici prvky fanatismu zpravidla nevykazují.

Jak s fanatiky zacházet? Jako nejlepší se osvědčilo - udržovat si od nich odstup -protože je nelze přesvědčit argumenty a také proto, že skoro všichni fanatici jsou velmi nevyzpytatelní, takže nelze vyloučit, že i - jinak mravný fanatik, s poměrně vysokým prahem svědomí - by za určitých okolností mohl ublížit. Když ne fyzicky, tak zcela jistě psychicky, sociálně nebo i duchovně.