Nebeský kalendář
On-line výpočty
Něco ke čtení
Můj další web
Drobnosti
Najdete nás i na Facebooku
Mějte se krásně

Jos. A. Zentrich: Když padalo Slunce ...

féerie a poučení z nedaleké budoucnosti
(V Kroměříži, Anno Domini MMVIII)
[<<< Předchozí kapitola] [Obsah] [Následující kapitola >>>]

Brunton, Paul

Paul Brunton (1898 - 1981) patří k myslitelům, jejichž životní myšlení a názory pomohly profilovat nejednoho hledajícího.

U nás zůstal celkem nepochopen. Zvláště ostře proti němu vystupoval např. poměrně známý „okultista“ Karel Weinfurter.

Brunton hledal pravdu zejména na východě a jeho život byl nesmírně plodný.

Z jeho rozsáhlého díla uveďme alespoň spisy nejdůležitěji:

  • Uzdravování sama sebe
  • Negativa
  • Tělo
  • Ego
  • Od zrození ku znovuzrození
  • Relativita
  • Filosofie
  • Mysl
  • Hledání
  • Vnitřní potřeba náboženství
  • Uctívání v životě
  • Sensitivové
  • Emoce a etika
  • Intelekt (... vedle mnoha dalších ...)

Podívejme se nyní na stručný výběr jeho myšlenek:

  • Co je v člověku, v jeho charakteru, v jeho mysli a v jeho srdci, je nakonec mnohem důležitější, než to, co je v jeho okolí. Ovšem i okolí má velkou důležitost, protože buď podporuje nebo omezuje to, co člověk může vykonat - a to vždy vede k pokroku a k duchovnímu vzestupu...
  • Co je hřích: může být definován jako jakýkoli čin, který poškozuje někoho nebo něco, dále jako čin, kterým člověk poškozuje sám sebe a také jako myšlenka nebo cit, které mají za následek takové činy ...
  • Můžeme poškodit sebe i druhé, jestliže budeme ve jménu lásky provádět sladkobolnou sentimentalitu a ve jménu služby nesprávně zaměřené humanitářství...
  • Miluj svého bližního - říká Ježíš! To ovšem neznamená, abychom u našich bližních rovněž milovali jejich neslušnou vulgárnost, jejich necitlivý primitivismus, jejich stranické, třídní, rasové a národnostní nenávisti, jejich zlomyslnost vůči každému a blahovůli k nikomu...
  • Hledající by měl mít tak velký zájem o fakta, že je bude vítat, i když jsou mu hluboce nepříjemná. Tím, že před nimi zavře oči, že je odsune ze svého mentálního obzoru nebo že k nim bude přistupovat s předsudky, žádného pokroku ve svém hledání nedosáhne.
  • Hledající by si měl dát pozor na kulty, které maskují svůj obdiv k temnu rouškou seriozního záměru...
  • Bylo by hrubou chybou, kdyby hledající přijímal každé „sdělení seshora" jako jedinečné a Bohem dané zjevení. Ano, může takovým být celé, ale mnohem pravděpodobnější je, že je takovým pouze částečně nebo dokonce, že nemá Božský původ vůbec. Každé sdělení je proto třeba zkoumat velmi pečlivě, ale přitom kriticky a dávat pozor, aby s vaničkou nebylo vylito i dítě.
  • Že i opravdoví vizionáři často trpí halucinacemi je politováníhodnou skutečností a hledající by měl hodně času věnovat tomu, aby se těmto lidem vždy stačil vyhnout.
  • Různá poselství velmi často obsahují vedle pravého vedení také kousek z vlastního ega přínosce těchto informací, což - žel - zvětšuje možnosti mylného výkladu ...
  • Braňte se fanatismu. Když sektáři zaženou své poznání do extrémů, stanou se povýšenými a neuznávají nic jiného, než fakta - třeba vyumělkovaná - která zapadají do jejich vlastního přesvědčení. I tehdy, jestliže mají nějaké učení takříkajíc „na papíře", znehodnocují je tím, že brání duchu dotyčného poselství, aby mohl vystoupit a dovolují vystoupit jen liteře - a to ještě pouze takové, která se jim hodí...
  • Nikdo nemá právo tvrdit, že jen on zná cestu k Bohu, ale ani to, že jím vyznávaná cesta je jediná a jiné cesty, že neexistují. Bylo by to stejné, jako bychom chtěli někomu namluvit, že slunce bude od zítřka svítit jenom na některé květiny, protože jen ony jsou Bohu milé ...
  • Kdokoli se ve svém hledání omezuje pouze na Bibli, byť ta je opravdu knihou knih, omezuje pravdu, kterou nalézá ...
  • Hledající si musí umět razit svoji cestu mezi chybnými naukami, prozatímními pravdami a pochybnými vůdci ...
  • Má-li být nalezena celá pravda, musí ji hledat celé já. Hledání (pravdy) nemůže člověk pěstovat jako nějaké hobby, ale musí tomuto hledání věnovat všechen svůj volný energetický potenciál...
  • Život nám dluží pouze to, co jsme mu dali...
  • Charakter je základem osudu. Proto špatný charakter věští špatný osud.
  • Že většina lidských bytostí dovoluje, aby jejich ráj byl závislý na pouhém tření pářících se těl, je něco, nad čím návštěvník naší planety může dokonale žasnout ...
  • Tam, kde lidé nechtějí sami od sebe opouštět své negativní stránky, přinutí je k tomu život sám. Kdo nedovolí, aby jej druzí vychovávali, toho začne poučovat násilí událostí ...

[<<< Předchozí kapitola] [Obsah] [Následující kapitola >>>]