Jos. A. Zentrich: Když padalo Slunce ...

Má-li člověk podle Slova žít, musí se mu nejprve stát přesvědčením. Slepá víra „neplatí". A má-li se Slovo stát přesvědčením, musí je hledající nejprve důkladně zkoumat. Tím ovšem není myšleno prázdné hloubání nad Slovem, jehož závěrem by bylo, že čemu hledající nebude rozumět, to se mu „nebude zdát" nebo „tomu prostě nebude věřit".

Zkoumat tedy neznamená kritizovat, ale něco mnohem a mnohem těžšího - v nitru prociťovat! A již hned tu na začátku se vynořuje první úskalí. Lidé - a hledající nejsou výjimkou - se nedovedou oprostit od předsudků. K jakémukoli tématu přistupuje člověk vždy se špetkou vlastní „moudrosti".

Proto člověk - z pohodlnosti - rád poslouchá jiné, vyžádá si jejich mínění a nechá si ožehavé téma dopředu takříkajíc předžvýkat, což rády za své ovečky činí např. církve, jejichž abonentům se tak dostává potravy již rozmělněné, aby se nemuseli příliš namáhat. Že se v tom Pravda jaksi ztrácí - to už tak moc nevadí.

Pravé zkoumání však vyžaduje plné vzepětí všech sil! Zkoumat - tedy prociťovat - musí každý sám pro sebe, a to zcela v tichosti. Musí trpělivě naslouchat, zda v nově přicházející informaci zaslechne příbuzné tóny, opačné k dosud zastávanému stanovisku či názoru. Proto při zkoumání naprosto nelze spoléhati na druhé!!!