Nebeský kalendář
Něco ke čtení
Můj další web
Drobnosti
Najdete nás i na Facebooku
Mějte se krásně

Jos. A. Zentrich: Když padalo Slunce ...

féerie a poučení z nedaleké budoucnosti
(V Kroměříži, Anno Domini MMVIII)
[<<< Předchozí kapitola] [Obsah] [Následující kapitola >>>]

Všudypřítomnost Boží

Bůh jest Život! Jedině On! Vše ostatní je pouze následek pohybu, který vzniká tlakem vyzařování Života.

Člověk, který v úpěnlivé modlitbě o něco prosí, dostane následkem svého stanoviska spojení s místem, odkud mu může být pomoženo. Pravou modlitbou ovšem prosby nejsou. Pravá modlitba je vzýváním a uctíváním Boha. Každé takové hluboké procítění je hledáním spojení se Světlem, Čistotou a Životem.

V modlitbě nebo ve vážném hledání nacházíme spojovací cestu k Bohu - a proto se Bůh jeví všudypřítomným! Mohli bychom také říci, že kdo Boha hledá, ten k němu i cestu najde!

Být všudypřítomný neznamená vlastně nic jiného, než být vždy dosažitelný z každého místa ve Stvoření.

Je hrubým omylem, jestliže se člověk ješitně a drze domnívá, že Bůh svou částí sídlí v každém člověku. Proto je ovšem i ryze nesprávné „hledat Boha ve svém nitru"! Ve svém nitru můžeme pouze najít touhu po spojení s Bohem a tato touha nám může pomoci najít k Bohu cestu. Cesta však ještě není Bůh sám - v přímém kontaktu s ním člověk NIKDY nemůže být. Lidský duch se nemůže dostat ani jen do Boží blízkosti - protože mezi Bohem a duchem je obrovský rozdíl v intenzitě vyzařování. Lidský duch jednoduše nesnese sílu Božího záření a proto nemůže překročit jistou vzdálenostní mez, která je dána vrchní hranicí duchovní říše. „Nahoru", do bezprostřední blízkosti Boží lidský duch nemůže ani chtěním, ani omylem. Jednak by lidský duch nesnesl velikost vyzařování a prostě by se rozplynul, ale hlavně tlak záření je tak silný, že se do této bližší vzdálenosti nemůže prostě vůbec dostat, nemůže tuto sílu překonat.


[<<< Předchozí kapitola] [Obsah] [Následující kapitola >>>]