Nebeský kalendář
Něco ke čtení
Můj další web
Drobnosti
Najdete nás i na Facebooku
Mějte se krásně

Jos. A. Zentrich: Když padalo Slunce ...

féerie a poučení z nedaleké budoucnosti
(V Kroměříži, Anno Domini MMVIII)
[<<< Předchozí kapitola] [Obsah] [Následující kapitola >>>]

Vodnářský věk

Vodnářský věk - Nový věk - tisíciletá říše: vyjadřují tyto pojmy vždy stejnou problematiku? První dva pojmy jsou zcela jistě víceméně totožné - přiřazení třetího pojmu je „podezřele" korelující.

Nejprve však trocha astronomie: jak známo, hvězdy jsou od pradávna nazývány „stálicemi", protože jejich poloha je v čase prakticky neměnná - tedy, pokud ji vztáhneme ke konstantnímu bodu ve vesmíru. Pokud ji budeme uvažovat z hlediska Země, musíme mít na zřeteli tzv. precesní pohyb, což je kuželovitý pohyb zemské osy, daný přitažlivostí Slunce a Luny. Jednu kružnici opíše zemská osa za 25 729 pozemských roků a tento časový interval nazýváme též „velkým" nebo „platónským" rokem. Platónský měsíc pak trvá v průměru 2144 pozemských roků.

Začátek tzv. tropického zvířetníku, který užíváme v astronomii i v astrologii, je dán tzv. jarním bodem, což je místo na obloze, které Slunce na své zdánlivé dráze kol Země „navštíví" přesně o jarní rovnodennosti. Jinak bychom též mohli říci, že je to průsečík ekliptiky, čili zdánlivé dráhy Slunce kolem Země a zemského rovníku, promítnutého na nebeskou sféru. Tento jarní bod je vlastně nultým stupněm znamení Berana, a v něm tedy horoskop začíná, ale i končí.

Vlivem uvedené precese se jarní bod pohybuje rychlostí 50,4" za rok retrográdně, tedy couvá. Celou kružnici - jak již bylo řečeno - opíše za platónský rok.

Jestliže zvířetník skutečných souhvězdí označíme za siderický (čili hvězdný), pak „věkem" rozumíme období, po které JARNÍ BOD míří do toho kterého souhvězdí. V současné době se jarní bod svým retrográdním (couvavým) pohybem pilně přibližuje nultému stupni souhvězdí Ryb, aby za nějaký čas „zezadu" vstoupil do souhvězdí Vodnáře, což – snad - přinese tak toužebně očekávaný počátek nové doby.

Přesný čas tohoto „vstupu" je přirozeně možné celkem snadno vypočítat, avšak potíž je v domluvě, co už je, a co ještě není VODNÁŘ. Kdo alespoň trochu studoval astronomii, ten ví, že hranice jednotlivých souhvězdí byly stanoveny konvenčními dohodami a nejsou stejně velké. Existují souhvězdí, jejichž astronomický rozsah jest větší než 30 st. - stejně jako souhvězdí menšího rozsahu. Navíc nemáme záruku, zda tyto - dohodou stanovené hranice - příroda hodlá respektovat, čili nic! Pokud bychom se usnesli, že všem souhvězdím přisoudíme stejné délkové hranice po 30 obloukových stupních, neřešíme tak opět nic, protože jsme zatím nerozřešili otázku, od které hodnoty máme vlastně hranice souhvězdí počítat.

O výpočet se pokoušelo mnoho astrologů, astronomů i různých „ezoterních škol", ale definitivní závěr nepadl a - z důvodů shora uvedených - asi ani padnout nemůže.

Nicméně, pro další práci je vhodné stanovit nějaký výchozí bod a do budoucna vše od tohoto bodu odvíjet, aby se údaje stále neměnily. Užitek z tohoto počinu budou však zřejmě mít až příští generace.

Po prozkoumání všech možností se většina badatelů přiklání k možnosti odvíjet postup jarního bodu souhvězdími od postavení hvězdy α v souhvězdí Lva, tedy α Leonis, kterou je Regulus, meškající prakticky přímo na ekliptice. Zřejmě ne nadarmo se této hvězdě již v Antice říkalo Stella regina - čili královská, řídící hvězda.

Přesnějšími propočty pak bylo stanoveno, že 0 siderického zvířetníku, který obsahuje souhvězdí, se sešla s 0° stupňů tropického zvířetníku, ve kterém počítáme znamení - o jarní rovnodennosti roku 132 před Kristem. Za onoho času byla ekliptikální délka Regula rovna přesně 120 stupňům a ekliptikální délka začátku siderického zvířetníku tak čítala ekl. délku Regula = 120 stupňů. Tím započal platónský rok. Budeme-li znamení i souhvězdí uvažovat stejně velká, pak jarní bod, čili počátek, 0° znamení Berana a tím celého tropického zvířetníku „docouvá" k hranicím - 30 st. souhvězdí Vodnáře v roce 2012 našeho letopočtu. Jde o přesný výpočet nepřesných, resp. dohodnutých hodnot. Odchylka proti přírodě však nebude velká. Navíc je třeba počítat minimálně s desetiletým okruhem působnosti - a pravděpodobné je, že přesah působnosti bude ještě větší. V každém případě se vlivy Vodnáře, které již lehce pociťujeme, začnou intenzivněji promítat do našeho života již v současnosti – hovoříme o roku 2008 - a doznívání vlivů znamení Ryb budeme moci pozorovat ještě řadu let dalších.

Přední český astrolog současnosti, RNDr. Milan Špůrek, CSc. vyslovil v roce 1997 teorii inverse, která říká, že uvažovat couvání jarního bodu a jeho průmětu do souhvězdí je nesprávné. Mnohem logičtější by prý bylo sledovat inversi retrográdního pohybu jarního bodu, tedy přímoběžný pohyb nultého stupně siderického zvířetníku (tedy nultého stupně souhvězdí) a jeho průmět do znamení. Jedině tak je údajně možno přiřazovat jednotlivým „věkům" horoskopické charakteristiky jednotlivých znamení. Takže ve skutečnosti neočekáváme „od konce" nástup Vodnářského věku, ale „od začátku" nástup věku Býka...

Je to jistě smělá a zajímavá konstrukce, ale pro hledající (a očekávající Vodnářský věk) naštěstí nepravdivá. Ke správnému pochopení, proč to tak nemůže být, je však zapotřebí hlubší znalosti astrologie, dobré představivosti a minimálně glóbus - což se vymyká sdělovacím možnostem tohoto spisku. Navíc - tato situace trochu naznačuje sympatie autorovy k tzv. Hamburské astrologické škole, jejíž představitelé - aby se ukázali zajímavými - v čase mezi dvěma válkami vymýšleli nejroztodivnější hypotetická, leč nikdy neexistující tělesa, jako planety VULKÁN, HADES (a dalších šest tzv. transneptunických planet). Různě pak „ověřovali" jejich působení a jevili dětinskou radost, když - shodou okolností - nějaké dění nebo událost bylo alespoň přibližně možno „zdůvodnit" jejich existencí. Ze stejného ranku jsou rovněž nejrůznější, vysloveně spekulativní spojení a vlivy všelikých „bodů štěstí, bodů smrti" a jiných pofiderních ukazatelů, které vážnou astrologickou práci spíše narušují, než aby jí prospívaly.

Spokojme se tedy zatím s údajem, že i mistr tesař se někdy utne, takže maestro trochu - v dobrém úmyslu - přestřelil - a Vodnářský věk je opravdu za humny.

A aby toho nebylo málo, moravský astrolog Lubomír Gurecký (asi si to nevycucal z prstu, protože zdaleka není sám), klade začátek „vodnářského věku" na 21. III. roku 2378. Přední slovenský badatel v oblasti chronologie, dr. Emil Páleš, CSc. zkoumá působení jednotlivých archandělů, které koresponduje s uváděnými „věky“ – a na základě těchto bádání klade dokonce Vodnářský věk až do čtvrtého tisíciletí. Chudák našinec – jak se v tom máme vyznat ?

Osobně „hlasuji" pro rok 2012, jehož výpočet se mi jeví nejlogičtější z hlediska astronomie i astrologie.

Co můžeme od nastupujícího Vodnářského věku očekávat? Je jen přirozené, že i Vodnářský věk bude nožem broušeným na obě strany. Bude záviset nejen na kosmickém postavení řídících těles, ale i na přístupu lidí, resp. lidstva, zdali se uplatní spíše harmonické nebo spíše disharmonické atributy vodnářského působení.

Můžeme očekávat odklon od hrubého materialismu a ateismu a celospolečenský příklon ke spiritualitě. Lidé však nejsou žádní andělé, takže vstup duchovních prvků do našeho všedního života asi nebude nijak rychlý. Nejprve uhlídáme nárůst smířlivosti jednotlivých národů a etnických skupin a rostoucí touhu po hledání Pravdy. Bude se projevovat více upřímnosti v jednání a je naděje, že člověk člověku přestane býti vlkem. Kompenzační proces, kterým bude lidstvo procházet bude mít charakter neustálého zápasu o osvobození, tentokrát to však bude touha po osvobození především duchovním. Revoluce, vnucované zvenčí, dosud vždy ztroskotaly. Vodnářský věk přinese revoluci vnitřní, revoluci, která se bude odehrávat převážně v nitrech jedinců.

Je velká naděje na smiřování protikladů na růst dobrovolné disciplinovanosti jedinců. Oblast intelektu a poznání bude zcela dominantní. Rozvíjet se budou zejména obory, které dnes už sice známe, ale jako takzvaně alternativní: homeopatie, astrologie, akupunktura, fytoterapie podle signatur, psychotronika, léčení pomocí bioenergie apod. Na lidské tělo už nebude nahlíženo jako na stroj, jehož součástky lze libovolně obměňovat, ale bude viděno jako energetické pole s čakrami a aurou. Psychologie odhodí své dětské střevíčky a přestane se zabývat převážně sexualitou, aby začala konečně studovat a poznávat zákonitosti, kterými se řídí nejen myšlení, ale celý vesmír.

Vodnář přestává chápat Boha jako dobromyslného stařečka, sedícího na obláčku a do jisté míry libovolně tu trestajícího, tu odpouštějícího, ale jako princip Vesmírné Inteligence.

Vodnář je znamením především společenským a neosobním. Vodnář přijímá, uzákoňuje a učí se být sám sebou. Zatím není jasno a jisto, zda síly Vodnáře vstoupí do našeho života evolučně, poklidně, nebo zda bude předtím nutná velká a absolutní očista, aby vše lidské bylo novým, jak bylo předpovězeno.

Sledujeme-li píli lidstva, s jakou ničí tuto krásnou planetu, musíme vyslovit obavu, zda Vodnář nevstoupí s odvrácenou tváří: formou neštěstí, násilí a katastrof - které budou předcházet duchovní proměně (zbylého!) lidstva.

Zřejmě ještě máme klíč v rukou. Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou. Ale čas se evidentně krátí. Kolik nám ho ještě zbývá???


[<<< Předchozí kapitola] [Obsah] [Následující kapitola >>>]