Nebeský kalendář
Něco ke čtení
Můj další web
Drobnosti
Najdete nás i na Facebooku
Mějte se krásně

Jos. A. Zentrich: Když padalo Slunce ...

féerie a poučení z nedaleké budoucnosti
(V Kroměříži, Anno Domini MMVIII)
[<<< Předchozí kapitola] [Obsah] [Následující kapitola >>>]

Pohyb

Panta rhei - Vše je v pohybu, volali staří Rekové a měli pravdu. Pohyb je základním zákonem v celém Stvoření a přirozeně i na zeměkouli. Všechno se totiž mohlo vytvořit toliko pohybem a proto také nepřetržitý pohyb znamená udržování a ozdravění všeho ve Stvoření.

Dnešním rozumovým cílem mnohých lidí je - odpočinek a pohodlný život. Strávit poslední pozemská léta v pohodlí - to je obyčejně pokládáno za vrcholný zisk z pracovního úsilí.

Pozorný pozorovatel si povšimne, že nápadně mnoho lidí umírá krátce po svém „odchodu na odpočinek". Člověk, který to po odchodu do důchodu myslí s odpočinkem vážně, bude zákonem rytmického pohybu odvržen jako přezrálý plod, protože všechny záchvěvy a všechen pohyb okolo něho jsou mnohem silnější, než pohyb v něm samém. Takový člověk brzy zemdlí, ochoří a zesne - protože nemá již žádného cíle a svým chtěním stanovil sám sobě konec.

Samozřejmě i druhý protipól smrtelného klidu je nebezpečný. Kdo se stane workholikem a v honbě za mamonem žije dlouhodobě ve stavu přepracování - i ten posléze pochodí prachšpatně.

Cokoliv člověk činí - měl by činit vážně a cele. Pracovat v době práce, odpočívat v době pro to vyhrazené. Silným jedem, ba snad nejsilnějším, který otravuje duše tak mnohých, je jednostrannost. Člověku nemůže prospět život naplněný sice pilnou prací, ale bez duchovního cíle. Duchovní cíl však nelze hledat na Zemi. Avšak - lidé většinou nevědí, co to skutečně je „duchovní", protože za duchovní již dříve označili rozumovou, mentální činnost.

Skutečným duchovním cílem je vždy to, co v sobě skrývá povzbuzující hodnoty. Třeba dnešní věda - není skutečnou vědou, ale pouze nepotřebnou učeností, protože chybí jakýkoliv vznešený cíl.

S naučenými vědomostmi však před Božím trůnem neuspějeme - požadovány budou činy ve Stvoření. Člověk, který se raduje z každé květinky na louce, aniž by věděl, jak se ta či ona květina jmenuje, stojí duchovně mnohem výše, než učenec, který umí dokonale květinu zatřídit, rozebrat a pojmenovat - aniž by v této květině poznal velikost Stvořitelovu.

Pohlédněme například na zaměstnání své a svých známých, či sousedů. Jakou asi mají cenu? Sotva desetina lidí vykonává činnost potřebnou a užitečnou - ostatní parazitují.

Při všem, co konáme - ať v zaměstnání nebo soukromě - bychom se měli ptát, jaký užitek tato naše činnost přinese lidem. A zvědaví bychom měli být netoliko na užitek hmotný, ale především na užitek duchovní.

Na Zemi jsme si zvykli, že když člověk vykoná něco - dle pozemských měřítek velkého - je za to všeobecně ctěn a vážen, a to třeba i dlouho po jeho smrti. Ne tak ve vyšších sférách, kam bychom měli usilovat. Dění zde nemá těžkopádnou setrvačnost, jako v hrubé hmotě Země. Zpětné působení se tu rozuzluje mnohem rychleji, a to tím rychleji, čím jdeme výše do vyšších a lehčích úrovní. Čím vyšší, světlejší a lehčí je okolí, tím zřetelněji a rychleji se projevují následky. Může se tedy stát, že opravdu velký čin lidského ducha okamžitě vynese do výšin. Zde však není možné nějaké povalování se na vavřínech - duch se naopak musí o to intenzivněji snažit, aby se v dosažené výši udržel a stoupal ještě výše... Zastaví-li se na chvíli, rychle přezraje a jako shnilý plod je vyvržen - klesá! I pták ve vzduchu musí pohybovat křídly chce-li se udržet nahoře!

Můžeme tedy říci, že pohyb je hlavním příkazem pro všechno ve Stvoření. Neboť Stvoření povstalo z pohybu a pohybem je udržováno a obnovováno. Kdo nedá své činnosti vysoký, světlý cíl, ten v budoucnu neobstojí, protože bez cíle se nelze dost dobře pohybovat a každé zastavení znamená vykročení ke zkáze, zmaru a smrti.

Pro každou jednu chvíli bude platit, že lidský duch má takovou hodnotu, jaká je jeho kvalita nyní, právě teď. Žádné ohledy nebudou brány na minulé zásluhy, ani na budoucí předsevzetí! Syn se nebude více honosit zásluhami svého otce, žena nemá žádného podílu na činech svého chotě. Každý lidský duch je na Zemi jen sám pro sebe - a jen jeho současná hodnota má duchovní cenu!


[<<< Předchozí kapitola] [Obsah] [Následující kapitola >>>]