Nebeský kalendář
Něco ke čtení
Můj další web
Drobnosti
Najdete nás i na Facebooku
Mějte se krásně

Jos. A. Zentrich: Když padalo Slunce ...

féerie a poučení z nedaleké budoucnosti
(V Kroměříži, Anno Domini MMVIII)
[<<< Předchozí kapitola] [Obsah] [Následující kapitola >>>]

Moc

Vedle touhy po penězích a majetku vůbec, bývá touha po moci dalším hybatelem zla. Hledající, který již zná kosmický Řád a přirozený běh věcí, celkem snadno pochopí, že reinkarnace je nutná, protože za jeden, relativně krátký pozemský život není prakticky žádný lidský duch schopen se natolik vyvinout, aby dosáhl úplného sebevědomí a tím se definitivně vymanil z nutnosti návratů.

Podle přirozeného běhu věcí dostává každý lidský duch „ochutnávat" - a tak se zákonitě rodí do různých podmínek společenských, majetkových i vztahových.

Pojmem karma označujeme soubor „dluhů", které přenášíme z jedné pozemské existence do druhé. Co zasejeme, to musíme sklidit, co si vypůjčíme, to musíme vrátit. Nestihneme-li to v daném čase pozemského bytí, takto vzniklá karma se nutně přenáší dál. Přirozenou cestou náš „dluh" narůstá o „úroky".

Asi nás příliš nepřekvapí zjištění německého filozofa a psychologa dr. Thorwalda Detlefssena, zabývajícího se tzv. nehypnotickou regresní terapií, že většina karmy - a prakticky všechna karma těžká - vzniká tehdy, jestliže je člověku v příslušné fázi bytí svěřena nějaká moc!

Toto zjištění není zase až tak překvapivé - stačí třeba jen pozorovat paní správkyni veřejných záchodků někde v podzemní dráze: ačkoliv má skutečnou „moc" pouze nad hadrem, kýblem a smetákem, neopomene ji za všech okolností tvrdě demonstrovat. Nemáte-li potřebný mrzký peníz, nenechá vás učinit potřebu, ani kdybyste byli nositeli Nobelovy ceny za mír a měli přetlakem v příštích chvílích třeba prasknout. „Marš ven holoto nuzácká..". bývají celkem „nejněžnější" vyjádření té milé dámy. Jiným příkladem pak může být arogantní chování mnoha různých státních úředníků, policistů, lékařů, učitelů a jiných osob, kterým byla svěřena jakkoli malá moc! A tak bychom mohli pokračovat dále, přes nejrůznější „šéfy" a šéfíky, až po zkorumpované politiky, kteří zpravidla již po krátkém čase zapomínají, proč se vlastně politiky stali a že mají vlastně lidem svojí zodpovědnou prací sloužit. Místo toho bojují jen a jen o své prebendy a - o MOC!!! Jen velice slabou útěchou je skutečnost, že takoví možná nejsou všichni!!!

Pro hledajícího by toto zjištění mělo být nejvážnějším varováním! Chce-li jít životem podle Božích zákonů, musí v sobě tvrdě a uvědoměle potlačovat touhu po ještě větší moci, než jaká mu byla Řádem přidělena, a moc, kterou má, nezneužívat k uspokojování svých vlastních, sobeckých přání. Tak se dříve či později podaří přetnout zdánlivě nekonečný kruh karmy, kdy po zneužitém bytí na výsluní musí zákonitě přijít těžký pád a existence plná běd, nemocí a zmaru.


[<<< Předchozí kapitola] [Obsah] [Následující kapitola >>>]