Nebeský kalendář
On-line výpočty
Něco ke čtení
Můj další web
Drobnosti
Najdete nás i na Facebooku
Mějte se krásně

Jos. A. Zentrich: Když padalo Slunce ...

féerie a poučení z nedaleké budoucnosti
(V Kroměříži, Anno Domini MMVIII)
[<<< Předchozí kapitola] [Obsah] [Následující kapitola >>>]

Láska

Je neuvěřitelné, jak byl pojem lásky mnohostranně pokřiven a znetvořen. Filozofové a psychologové rozumějí pod tímto pojmem kladný, silný, emocionální vztah k někomu nebo k něčemu. Vztah se může lišit jak předmětem (láska k ženě, láska k české politické scéně s US radarem uprostřed české kotliny), tak svým cílem (od pohlavní tužby, až po čistou lásku k Bohu a k veškerenstvu).

Všem těmto citům je však společné to, že milujícího vedou k něčemu, co on sám považuje za dobré. Dá se říci, že obecně je láska považována jako opak sobectví. Filozof Leibniz definuje: „Milovat - znamená radovat se ze štěstí druhého".

Největší část pravé lásky však musí tvořit přísnost. Čemu dnes lidé říkají „láska"', je všechno jiné, jenom ne pravá láska. Tu vidíme sobectví, tam ješitnost, onde bezmeznou slabost, ještě jinde pohodlnost, domýšlivost nebo pouze pudy. Opravdová láska nebude dbát na to, co se druhému líbí a co je mu příjemné, ale bude se řídit jenom tím, co druhému prospívá - lhostejno, zdali mu to přinese radost nebo ne!!! Otázkou pak pouze zůstává, zdali je milující přesně schopen vyhodnotit, co druhému bude prospívat.

Je-li tedy v Bibli psáno - „milujte své nepřátele", neznamená to nic více, ale ani nic méně, než - „čiňte to, co je jim prospěšné!" Tedy je např. pokárejte nebo potrestejte, pokud je to nezbytné. Jenom přitom musí vládnout spravedlnost, neboť láska a spravedlnost tvoří vždy jednotu!!! Nemístná povolnost by znamenala - pěstovat chyby nepřátel ještě více a tím by jim byl umožněn další (nežádoucí) pokles. To by už nebyla láska - ale provinění.

Z pravé lásky postupem času lidé vytvořili pravou změkčilost a ochablost. Osobu Ježíše Krista snížili ke změkčilosti a povolnosti, ačkoliv takový nikdy nebyl. Právě svou všeláskou byl mezi lidmi rozumu drsný a vážný. Jeho zármutek, který na něho doléhal, byl úplně samozřejmý, když uvážíme, jaké bylo jeho vznešené poslání - a jací byli tehdejší (?) lidé. Tento zármutek neměl nikdy nic společného se změkčilostí. V pravé lásce tedy nemá místa ani slabost, ani nespravedlnost, ale ani změkčilost a povolnost.


[<<< Předchozí kapitola] [Obsah] [Následující kapitola >>>]